Taky někdy děláte více věcí najednou, aby jste neztrácely čas? Mám pocit, že tento multitasking zná asi každá žena…:). Co z toho pak ale máme? Já osobně se někdy přistihnu, že už to trochu přeháním. Napadá mě, co ale vlastně ztrácíme? Čas nebo kouzlo přítomného okamžiku?

Pro mě osobně je být tady a teď náročné. Hlava frčí na 100 % a není lehké ji zastavit. Moje myšlenky lítají všude možně okolo. Minulost. Budoucnost. Ale co současnost? Té si kvůli své přeplněné hlavě někdy ani nevšimnu. Takže místo abych si na procházce užila poslední zbytky zimy, přemýšlím nad všemi možnými úkoly, které mě čekají.

Ale někdy je to jiné. Znáte ten pocit, když jdete ven a všechny povinnosti a úkoly necháte doma? Najednou jste lehcí. Ba co víc. Dokonce i ta vaše hlava je nějak lehčí! To se pak špacíruje. Slyšíte zpěv ptáčků, vidíte zasněžené stromy a sněženky, které hlásí příchod jara.

Zkouším různé finty, jak z rozbouřených vln mé mysli udělat klidné moře. Když si zacvičím čchi-kung, cítím se pak skvěle. Ale pro zklidnění mé mysli to pomáhá jen na chvíli. U meditace a vědomé relaxace těla pravidelně usínám.

Metodou pokus-omyl docházím k názoru, že na mě funguje něco úplně jiného a to ruční práce. Ruce i mysl se zaměstnají. Dostávám se do něčeho, co bych nazvala kreativním proudem, kterým pluji přítomným okamžikem. Je příjemné se jim nechat unášet. Tvoření je pro mě prostě něco jako meditace v pohybu.

Plstění a přítomný okamžik je kapitola sama pro sebe 🙂

Obzvláště pak metoda suchého plstění, u kterého pracujeme s plstící jehlou. Princip plstění na sucho spočívá v opakovaném zapichování jehly do chomáčku ovčího rouna. Jde o jednoduchý sterotypní pohyb, u kterého nemusíte moc přemýšlet. Mě osobně tento pohyb uklidňuje…:)

Pak je tu ještě jedna věc, která vašim myšlenkám nedovolí toulat se moc daleko. Plstící jehla je totiž proklatě ostrá! Chvíle nepozornosti a máte ji tam! Takže si příště dobře rozmyslíte, jestli se u plstění budete dívat na film (nedejbože s titulkama:) nebo toho budete v jednu chvíli prostě dělat méně. Pustíte si vaši oblíbenou hudbu a plstění si hezky vychutnáte.

Ale nebojte, na začátku se píchne každý. Prostě to k tomu patří. Mohli bychom to nazvat jako takový křest jehlou :). S  každým dalším uplstěným výrobkem to už bude lepší a lepší!

Přeji vám v životě mnoho radostných chvil, ve kterých si budete užívat kouzla přítomného okamžiku. Třeba jich bude víc i díky plstění🙂

Katka Chrobáková)

PS: Viděly jste film Ženy v pokušení? Pamatujete na terapeutické cvičení hlavní hrdinky na zvládnutí agrese s těžítkem v ruce? V některých situacích může být i plstění vhodným nástrojem k projevení našich emocí. Když se s plstěním na sucho ženy setkají poprvé, často mi s úsměvem na rtech říkají, že je to tak trochu jako vúdú…:)